Víla

Druhá tráva

1:JdDe po skosený trGávDě a jde tak, jak se to pGíšDe:
s větrem v zEmádech, s kytkou v hlAmavě,Em    H dEmůstojně a tAmiše,Em 
a z polí slDítají se ptGácDi a kAaždej z nich jí vDěřAí,
Gona se pak vrC#acGí a má v Drukou jejich GpeDří.
2:JDe to můj člověk s hlavou v kGřížDi, umírající v hGorkDu,
můj plakát na Emirefýži i má socha u New AmiYorkEmiu,
je to Gmůj voják beze jC#Gna, i tDen parník v ústíG NěDvy,
jGe to jediná má C#žeGna, jenže tDa, která toG nDeví.
*:Místo k nHmí však mířím nEměkamHm, kde je ten, co se tak vztEmeká,Hm 
že ta hrC#ůza, kterou FčekC#ám, není Gta, která mě C#čekGá.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: